Před potopou

31.8.2009

Předešlé dny jsou pro mě významným datem. Jednak jsem založil novou kapelu (po té, co jsem minulou zrušil) a dále začala škola, to úžasné místo ve městě.

O prázdninách jsem viděl, jakým směrem se naše kapela (ne)vyvíjí a tak jsem se rozhodl to vše změnit. Jít do všeho na s vášní a nasazením na 100%. Svolal jsem tedy na pondělí první oficílní poradu kapely Mountalive. Mimochodem uběhl již více než rok, co jsem ji založil.

V ono osudové pondělí jsem s Radkem, Michalem a holkami řádil po městě (minigolf u řeky, pizza) a k večeru jsme se vrátili před panelák. Napsal jsem Pavlovi, jakožto jednomu členovi kapely a stavil se pro Danka, člena druhého. Radek byl se mnou, takže nebylo třeba nic více shánět.

Chvíli jsme čekali, než se všichni sejdeme, Danek donesl i svoji kytaru a já jsem poradu slavnostně zahájil. Ze začátku jsem si připravil pro všechny členy pár otázek, ať si ujasníme směr, kterým budeme mířit. "Proč chceš být v naší kapele? Čeho chceš s kapelou dosáhnout? Jaký styl hudby chceš tvořit? O čem, tematicky, chceš aby byly písničky?" a podobné byly mé dotazy. Odpovědi jsem přibližně čekal, ale dozvěděl jsem se i dost nových věcí. Z Radkových výpovědí jsem usoudil, že by pro naší kapelu byl velkou brzdou a tak jsem jej na fleku (kamarádsky) vypustil ven.

Danek a Pavel, což se mi líbilo, hlásili, že v kapele chcou být pro radost z tvoření hudby a abychom někde hráli. Nemohl jsem než souhlasit a tak jsme pokračovali v diskusi. Takovým ujasněním názorů jsme se dostali na stejnou vlnu a tak se nám spolupracovalo čím dál líp.

Prodiskutovávali jsme naše hudební styly, později naší image. Až jsme došli k tématu "název kapely". Zeptal jsem se "Líbí se vám název Mountalive? Pokud ne, jaký jiný navrhujete?". Oběma se přiznali, že Mountalive jim je takové nic neříkající, ale návrhy neměli. Spustil jsem proto diskusi o názvu. A když se po pár pokusech nic nenořilo, začal jsem jednoduchý brainstorming. "Co máme společného? Čím je typické místo, ve kterém bydlíme? Co je znakem naší hudby?" až na závěr vše Pavel spojil s onou image "Jak se budeme oblíkat?". Nadšeně si začal představovat všechny v saku a s kravatou a já s Dankem jsme se hned do jeho obrazů ponořili taky. Všichni jsme plni radosti a já křičím "Taxído." Smoking se anglicky řekne tuxedo a když jsem si to uvědomil, hned jsem věděl, že to je to správné jméno a není třeba dál o něčem diskutovat. Všichni souhlasili a tak jsem nás oficiálně pojmenoval Tuxeedo.

Ještě k večeru mi Pavel poslal konečnou smsku, že TAXI DO, je ideální (TAXI=taxi, DO=cesta). A já jsem samozřejmě souhlasil. Na facebooku jsem se ještě pochlubil, jak moc se těším do školy (což je mimochodem pravda; o tom ale jindy) a zamířil jsem rovnou do postele.