Dr. Murphy

Pátek 4.9.09

Dnešek je pro mě zvláštní den. Je to poprvé v tomto školní roce, co jsem zaspal. Respektive jsem se probudil v jiný čas, než jsem plánoval a měl nastavený budík. Ráno jsem chtěl jít do školy na 7, zahrát si fotbal a nebo zaposilovat, ale nakonec jsem přišel normálně (naštěstí včas).

Ve škole nás čekala opět hodina biologie s celkem zajímavým obsahem - teorie vzniku života na Zemi, které jsme začali probírat už minule. Poté přišel tělocvik a parádně jsem si zahrál fotbal. Propotil jsem se opravdu důkladně. Dokonce už uvažuju, že myšlenka sprchování se ve škole není tak špatná, jak mi vždycky připadala. Přinejmenším bych nebyl tolik ulepený, v lepším případě bych dokonce na ostatní působil chutněji (a přitažlivěji). Následovala čeština a angličtina, obojí půlené přes dvě hodiny.

Češtinářka nezklamala - celou hodinu se jenom povídalo a drbalo o ničem (státní maturiy) a nakonec jsme se dozvěděli, jaké množství knížek máme do té doby přečíst. S čímž naštěstí nikdo ještě nezačal, takže jsem mohl zůstat v klidu.

O mnoho zajímavější byla hodina angličtiny. Poprvé za letošní rok jsme si užili nového profesora - Ondráčka. Na první pohled by člověk řekl "Jé, ten bude tvrdý," ale zdání někdy klame. Ukázal nám, jakou učebnici budeme potřebovat (naprostou jinou, než nám zadávala koupit si předchozí profesorka) a poté, co si nás trošku vyzkoušel a zjistil katastrofický stav našich vědomostí jsme dostali za úkol pořídit si i novou učebnici gramatiky (za cca 500Kč). Jakýsi Murphy, jež se prý normálně používá všech 6 roků. Potěšující.

Ne jen, že se ukázalo, jak jsme na tom s angličtinou jako třída celkově, ale také já jsem poznal, že vůbec neovládám časy. A tak nám Ondráček postupně začal vysvětlovat všechno kolem, od úplných základů. Vymýšlel vtipné příhody, někdy až s erotickým podtextem. A ukázal nám pár svých triků, čili jsme všechny přítomné, předpřítomné, minulé a budoucí časy v jednoduché i průběhové formě zvládli pochopit za neuvěřitelné půl hodiny. Už z toho mohu usoudit, že jsem chytl jednoho z nejlepších angličtinářů na škole. Vždyť učitelky, co nás měly dříve nás tolik nenaučily za celou dobu, co chodíme na gympl.

Opravdu mě to překvapilo.

Na oběd jsem (opět) šel ze třídy sám - a tak jsem si s polívkou, brambory s holaňdanem a salátem přisedl k Zuzce z šesťáku. K řeči toho moc nebylo, ale pobavil jsem (se) dost. Zuzka má totiž stravenky až od příštího týdne a tak se snažila všemi možnými způsoby svého spolužáka přesvědčit, aby si nechal přidat a talíř jí dal. Nakonec jsem ho sice vyhecoval, ale kuchařky zájem o přidávání nejevily. Řekl bych, že špatně žádal. Když totiž někdo niterně něco nechce, tak přestože danou věc udělá, nedobere se požadovaného výsledku. Přesněji, dobere se toho, o čem byl přesvědčený uvnitř.

Když jsem procházel přes náměstí, doprovázeje pár kamarádů z céčka, oddělil jsem se a rozhodl se ještě si zajít do antikvariátu. Antikvariát je můj oblíbený podnik. Chodím tam vždy, když je mi smutno; když toužím po inspiraci; když potřebuji nějaké nové informace; nebo když se chci rozptýlit a utratit trochu peněz.

Vevnitř jsem sice nic extra zajímavého nenašel, prohlíd' jsem si ale pár knížek, potkal pár lidí a taky se něco dozvěděl. Co mě dost zaujalo byly knížky, které před vchodem dávali zadarmo (některé ne zrovna k zahození). Ptal jsem se i na onoho Murphyho (gramatiku do angličtiny), ale nikdy takovou věc neměli; přestože už ji tam údajně hledalo mnoho lidí. Na závěr jsem se doslech, že celý podnik se bude stěhovat do jiné budouvy - větší, kterou měli před pár lety. Zjevně upadali, a nyní zase začínají prosperovat. Přeju jim to a těším se, až se příště budu procházet mezi ještě větším množství knih. Jak totiž mnoho slavných lidí (včetně mě) říká - Čtěte a budete mít lepší život. V literatuře je totiž zapsáno neuvěřitelné množství informací. A takřka každý problém, se kterým se člověk potýká už někdo před ním řešil. Proč se tedy nepoučit od moudřejších (v dané oblasti) a znovu vynalézat kolo?

Sotva jsem vešel domů a vybail se, byli pro mě kluci z ulice, chtějíce zajít si se mnou do klubovny. Znovu se nehorázně nudí a chtějí koukat na film. Po chvíli tedy svoluji a už jsem v ději jakéhosi příběhu. Hlavní hrdina zpočátku dostává vysoké místo ve firmě. Náhle však, vinou ostatních firma krachuje a muž se dostává do bídy. Začíná se svou ženou loupit a ubližovat. Dokonce chtějí okrást svého šéfa. Naštěstí se jim to nepodaří, ale získají jeho podpis - díky kterému poté zajistí, že šéf před všemi médii věnuje horentní sumy všem propuštěným zaměstnancům. A film končí. Podle mě to byl docela smutný příběh, protože moc pravé lásky a radosti zde není. Ale poučení jsem si z něj odnes každopádně.

Večer následuje sled obvyklých událostí. Povídáme ještě notnou chvíli s kamarády a poté doma čtu, píšu, hraju, poslouchám, uvažuju, medituju; a mizím spát.